VLASTNOSTI VÍNA ČIROST,
ČISTOTA VÍNA
Naprosto čiré je víno bez jakéhokoliv zákalu. Jiskrné nebo také víno s bleskem je
víno dokonale vyškolené a zdravé. Čirost posuzujeme po nalití vína do suchách a
dobře vyčištěných degustačních skleniček, nejlépe prohlížením proti světlu,
např. svíčky, z několika stran i seshora, abychom objevili i ty nejmenší hmotné
částice. Slabá opalescence se může ukázat u sudových vín, která nejsou ještě
dokonale vyškolena. Ta ovšem jakost vína neovlivňuje. Jemné i silnější zákaly
již ukazují na různé vady nebo nedostatky vína.
Při posuzování čistoty můžeme víno charakterizovat jako krystalicky čisté, s
bleskem, jiskrné, čisté se slabým závojem, matné, opalizující, kalné či velmi
kalné.
BARVA VÍNA
Bílá vína se vyznačují širokou škálou odstínů barev od velmi světlé přes
různé odstíny zelenkavé a žlutozelené barvy po jantarově žluté barvy a různé
odstíny hnědé barvy.
Podle barvy je možno poznat stav i charakter vína. Mladá, zdravá jakostní vína mají
různě intenzivní zelenkavou barvu až se žlutavým odstínem. Vyšší barvu mají
vína nedostatečně sířená. Načervenalý odstín barvy u konzumních vín ukazuje na
vína vyrobená z bílých hroznů s příměsí hroznů modrých odrůd. Normální je i
vyšší barva s odstíny jantarově žluté u mladých vín ukazuje na nedokonalé
vyškolení vína a působení oxidačních enzymů. Může být způsobena také
vyšším obsahem tříslovin u vín vyrobených z nedozrálých hroznů s dosud
nezdřevnatělými třapinami. Rovněž žlutá barva s nahnědlým odstínem ukazuje u
bílých vín na nedostatečné zasíření vína.
Odstíny slámově žluté barvy se objevují u vín jižního charakteru. Poněkud
vyšší barvu s jemnou slamnatou příchutí mívají i některá slovenská vína u
jižnějších oblastí. Vína bez jakýchkoliv barevných odstínů patří většinou k
vínům z nízkým obsahem extraktu. Nízkou barvou se vyznačují i druháky, které
mohou mít i barvu s hnědými odstíny. To záleží na způsobu jejich výroby.
Červená vína mají barvu od světle červené, cihlově červené, rubínové až po
ohnivě červenou, tmavě červenou a u starých vín hnědočervenou.
Světle červená barva je charakteristická pro vína lehká s vyšším obsahem kyselin.
Tmavě červenou barvou se vyznačují naopak vína extraktivní, těžká, s nižším
obsahem kyselin, pocházející většinou z jižnějších vinařských oblastí.
Nejtmavší vína jsou vína alžírská, dalmatská nebo řecká. Intenzita barvy však
záleží na odrůdě, z jaké je víno vyrobeno, na dozrálosti hroznů a na způsobu
výroby červeného vína.
Při stárnutí se mění barva červených vín ze sytě červené na červenou s
nahnědlými tóny a po rozkladu snadněji oxidovatelného oeninu se objevují v barvě i
tóny nažloutlé, připomínající někdy barvu cibulové slupky.
VŮNĚ VÍNA, ARÓMA, BUKET
Vůně je jedním z nejdůležitějších znaků při hodnocení jakosti vín. Tvoří ji
celá řada těkavých látek, a proto je důležité posuzovat víno při takové
teplotě, aby se aromatické látky uvolňovaly za stejných podmínek.
Vůně vína musí být v prvé řadě čistá, charakteristická pro révové víno, a to
i tehdy jedná-li se pouze o vína konzumní, která nemají charakteristické znaky
jakostních odrůdových vín. Vůně jakostních vín musí odpovídat odrůdovému
charakteru nebo danému typu známkových vín. Někdy ve vůni objevujeme i odstíny
vůní připomínající květiny nebo ovoce (lipový květ, broskve, kopřivy apod.).
Nejkrásnější vůni mají vína vyrobená z pozdních sklizní, z hroznů napadených
plísní Botrytis cinerea a aromatických odrůd vrcholné lahvové zralosti.
Svěží vůně s odrůdovým charakterem je typická pro mladá vína. Starší jakostní
vína se vyznačují příjemným kvasným buketem, který u zralých vín přechází v
buket ležácký, nazývaným také květina.
Delším ležením v lahvích se vytváří postupně tzv. stařinka. Je to příjemná
chlebnatá vůně i chuť dávající buketu vína novou dimenzi.
Nečistá vůně s náznakem vůně octa naznačuje začátek octovatění vína nebo
jiného bakteriálního, nečistého kvašení vína. Nečistá vůně s cizími pachy
naznačuje,že se víno dostalo do styku s látkami, které mu tyto pachy předaly. V
tomto případě se jedná již o vady vína.
CHUŤ VÍNA
Chuť vína tvoří celý komplex látek, jehož jednotlivé složky jsou vnímány
receptory chuti umístěnými na různých částech jazyka. Proto je nutné využít k
chutnání vín celého povrchu jazyka. Víno se musí při chutnání "válet"
po jazyku, aby se jím naplnila celá ústní dutina a mohly se při chutnání uplatnit
všechny receptory chuti spolu se sliznicí nosohltanu. Zde se totiž uvolňují teplem
těkavé vonné látky, které dotvářejí celkový dojem o jakosti vína.
Pro sladkou a slanou chuť jsou nejcitlivější receptory na koření jazyka. Na hořkou
chuť receptory v zadní třetině horního obvodu jazyka po jeho stranách.
Chuť vína musí být čistá, bez vedlejších příchutí a harmonická. To znamená,
že nesmí zdůrazňovat jeho jednotlivé složky. Pokud tyto složky, jako je alkohol,
kyseliny, popřípadě třísloviny, jednotlivě příliš vynikají, jedná se o víno
neharmonické a nejakostní. U starších vín, která již mají vrchol svého vývoje za
sebou, se může jednat o vína odumírající nebo v rozkladu.
Při posuzování jakosti odrůdových nebo známkových vín se popisují slovně i ty
nejjemnější odstíny chuti, aby se mohl posoudit charakter jejich jakosti.
Velmi důležitý pro chuť vína je obsah kyselin.Přírodní víno s malým obsahem
kyselin je měkké, fádní, nevýrazné a svědčí o příliš vysokém odbourání
kyselin nebo odkyselení vína. Víno s vysokým obsahem kyselin se označuje jako tvrdé,
kyselé nebo příliš kyselé. Extrémně kyselé víno se nazývá lidově
trojchlapské. To je totiž víno tak kyselé, že když ho někdo pije, tak ho musí dva
chlapi držet, aby neutekl. Optimální obsah kyselin je harmonicky sladěn s ostatními
složkami vína a dodává mu pikantní a výraznou chuť.
Podle obsahu extraktu označujeme víno jako prázdné, lehké, plné, kulaté nebo
těžké. Prázdné je takové víno, jež nezanechává po ochutnání žádný
trvalejší dojem v ústech. U plného vína naopak pociťujeme při ochutnání na jazyku
plnost, která zanechává na zadním patře různě dlouhou dobu příjemný pocit. Při
správném vychutnávání vína můžeme receptory chuti umístěnými na různých
částech jazyka rozlišovat jednotlivé složky chuti vína, jež na zadním patře zase
splývají v celková chuťový dojem. To je ovšem možno pozorovat jen opravdu u
jakostních vín. Kulaté víno může být víno s nižším obsahem extraktu, které má
však vyšší obsah glycerolu. Při ochutnávání takových vín nepociťujeme sice
větší plnost, ale víno jako by se sbalovalo do kuliček, jež sklouzávají do hrdla
bez déle trvajících pocitů na zadním patře jazyka. Konečné hodnocení jakosti vín
podle obsahu extraktu je nutno posoudit podle hodnocení celkového charakteru vín,
neboť zde spolupůsobí i další složky vína.
Chuť vína významně ovlivňují i třísloviny, které ve spojení s barevnými
látkami a dalšími složkami vína dodávají červeným vínům charakteristickou chuť
a ovlivňují její jemnost. Zvlášť jemná červená vína mohou být díky
tříslovinám hebká až sametová. Vysoký obsah tříslovin může způsobit i drsnou
nebo svíravou chuť červených vín.
Při zpracování nezralých hroznů s nedozrálými třapinami může dostat chuť po
třapinách.
Kysličník uhličitý, jenž je obsažen hlavně v perlivých vínech nebo vínech
osvěžovaných kysličníkem uhličitým, dodává vínu svěžesti a živosti, ale ve
spojení s vyšším obsahem kyselin i ostrost v chuti. Bublinky kysličníku
uhličitého, které se objevují někdy u mladých láhvových vín bez tvorby zákalu,
jsou důsledkem biologického odbourávání kyselin a víno příjemně osvěžují.
Chuť po oxidázách. Objevuje se u mladých vín vyrobených z nevyzrálých hroznů a
z hroznů nedostatečně sířených, ponechaných působení vzdušného kyslíku.
CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA VÍN
Po objektivním posouzení vlivu jednotlivých složek vína je nutno zhodnotit celkový
charakter vína, jenž je dán jejich kombinací a vzájemným působením a ukazuje
(pokud je víno zdravé) na skutečnou jakost vín. Podle celkového charakteru se vína
označují celou řadou speciálních výrazů, kterými je možno výstižně
charakterizovat i nejjemnější odstíny jejich jakosti a vína jimi oslovovat.
U dezertních a kořeněných vín se posuzuje stejně jako u přírodních vín
čirost, vůně, chuť a celkový charakter, ale s přihlédnutím na specifický
charakter těchto vín. Protože to jsou vína známková, nemůžeme různé typy
jednoduše porovnávat. Při jejich hodnocení se můžeme orientovat jen podle paměti,
pokud jsme je již dříve pili, anebo můžeme pouze konstatovat jejich jakost, kterou
vnímáme, to jest zjistit, zda odpovídají předepsaným jakostním požadavkům.
U sektů hodnotíme vedle běžných znaků i perlení vína a intenzitu uvolňování
kysličníku uhličitého v ústech. Na nižší jakost šumivých vín ukazuje hrubé
perlení, při němž se vytvářejí větší bublinky většinou jen krátkou dobu.
Takové perlení mají i špatně sycená perlivá vína. u šumivých vín se mají
tvořit jemné bublinky. Nejcennější je perlení dlouhodobé, při kterém se tvoří
řetízky drobných bublinek ode dna sklenky. Způsob perlení může být ovlivněn i
nevhodnou sklenkou, špatně vymytou sklenkou či nevhodnou teplotou hodnoceného sektu.
Ihned po nalití do čistě, detergenu vymytého poháru posuzujeme také jakost sektů
podle doby trvání pěny, jež může být krátce nebo i dlouhotrvající.
Nejvhodnější teplota šumivých vín při hodnocení je 6 - 10°C. Pro hodnocení
perlení je nejlépe použít pohár z tenkého skla ve tvaru obráceného kužele s
nožkou.
JAK OSLOVOVAT VÍNO
Slovník vinařů týkající se vlastností je velmi bohatý a opírá se většinou o
slova s přeneseným významem. Jejich užíváním můžeme celkem přesně
charakterizovat jednotlivé vlastnosti vína i jeho celkový stav a charakter.
ČISTOTA VÍNA |
Jiskrné |
- nejvyšší stupeň čistoty, dosažený filtrací vína. |
Čiré |
- průzračné, neopalizuje, ale ještě nejiskří. |
Opalizující |
- průhledné, ale při pohledu proti světlu se paprsky
lámou o velmi jemné kalící částečky. |
Zakalené |
- zákal způsobený vysrážením bílkovin nebo jiných
látek (kvasniční zákal, černý zákal, bílý zákal). |
Zlomené |
- víno, které bylo již jednou vyškoleno a znovu se
zakalilo. |
S krystaly vinného kamene |
- se nepovažují za zákal vína. Vinný kámen se
vysráží buď v drobných krystalcích, které se jiskřivě lesknou nebo ve větších
lístcích, které sice nevzbuzují důvěru, ale jakost vína nenarušují. |
BARVA VÍNA |
Slabá |
- vystihuje malou barevnost. |
Nízká |
- totéž, ale spíše u vín červených. |
Vysoká |
- vystihuje hnědavý tón barvy bílého vína vzniklý
provzdušněním. |
Odpovídající |
- přiměřená pro odrůdu a ročník. |
VŮNĚ VÍNA |
Vinná |
- vůně zdravého vína bez odrůdových zvláštností. |
Těžká |
- nasládle kořenitá vůně pozdních sběrů a vín
dezertních. |
Jemná |
- vůně jemně zapadající harmonie ostatních složek. |
Výrazná |
- vůně výrazně převyšující složky. |
Láhvová |
- označení pro druhotné vůně vznikající ležením
vína na láhvi. |
Zralá |
- označení pro směs vůně odrůdové a láhvové, která
se vyskytuje u dostatečně sířených vín v období kulminující zralosti láhvového
vína. |
Vůně po stařině |
- vůně připomínající vypečenou chlebovou kůrku.
Tvoří se při zrání a stárnutí vín pomalou oxidací aromatických i chuťových
látek, Zpočátku je stařinka u jakostních vín velmi příjemná a je typická pro
starší ročníky vín. Silná nepříjemná stařina ukazuje na to, že víno je
přestárlé a jeho jakost klesá. |
Odrůdová |
- vůně typická pro určitou odrůdu. |
Muškátová |
- u odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu (Muškát
Ottonel, Muškát žlutý, Irsay Oliver, Tamjanka). |
Kopřivová |
- typická pro Sauvignon (připomíná i černá rybíz). |
Lipová |
- u Veltlínského zeleného ze sprašové půdy, u Ryzlinku
rýnského z lehčích půd. |
Botrytidová |
- po napadení hroznů plísní šedou. |
Vanilková |
- typická pro mladá, ale zralá vána Rulandského
červeného. |
Broskvová |
- u odrůdy Müller-Thurgau, někdy i u odrůdy Sauvignon. |
Cizí |
- vůně, která neodpovídá označení na etiketě nebo
vůně vínu zcela cizí. |
Vadná |
- vůně vzniklá nemocí nebo vadou vína (sirka po
sirovodíku, mléčná vůně po biologickém odbourávání kyselin apod.). |
Vůně po korku |
- palčivá vůně i chuť vzniklá vyluhováním
tříslovin z korkové zátky, případně způsobená plesnivěním korků. |
Vůně po sudu |
- (sudovina) vzniklá nedostatečným ošetřením
dřevěných sudů. |
Pelargoniová |
- vůně vzniklá při stárnutí vín ošetřených
kyselinou sorbovou, použitou jako konzervační prostředek k zábraně druhotných
kvašení vín se zbytkem cukru. |
CHUŤ VÍNA PODLE PLNOSTI |
Prázdné |
- obsahuje málo látek, které by chuť výrazně
odlišovaly od chuti a vjemu doušku vody. chybí mu hlavně látky tvořící extrakt. |
Krátké |
- většinou též prázdné, chuťový vjem trvá krátkou
dobu. |
Lehké |
- mívá nižší obsah alkoholu i extraktu. Jeho vjem však
nemusí být nepříznivý. Bývá harmonické, pitelné a příjemné pro stolování. |
Řídké |
- chybí mu hlavně extraktivnost, vůně i kyseliny
bývají zastoupeny plně. Vzniká při nadměrné sklizni hroznů. |
Plné |
- všechny podstatné složky jsou bohatě obsaženy. |
Dlouhé |
- nemusí být plné, ale některá ze složek, bývá to
kořenitost, působí dlouhotrvající vjem chuti. |
Extraktivní |
- většinou plné a s výrazně působícím vjemem
extraktivních látek vína, přitom odrůdově charakteristické. |
Tělnaté |
- vyvolává dojem plnosti i harmonie, většinou však s
poněkud vyšším obsahem alkoholu a nižším obsahem aromatických látek, takže se
odrůdový charakter ztrácí. |
Těžké |
- vyniká hlavně alkohol, extrakt, případný cukerný
zbytek. Někdy se připojuje i únavná vůně. |
Kypré |
- má vysoký obsah extraktivních látek i vyšší obsah
glycerolu. Má i vyšší obsah alkoholu. Je hladké a při ochutnávání vyvolává
příjemný pocit chuti plného vína. |
Robustní |
- již starší, hlavně červené víno s vysokým obsahem
extraktu i alkoholu, v harmonické chuti. |
Bohaté |
- vyzrálé, plné, harmonické. |
CHUŤ VÍNA PODLE OBSAHU ALKOHOLU |
Alkoholické |
- obsahuje přes 12 obj. % alkoholu. Na vyšší obsah
alkoholu je možno usuzovat již z toho, že po promíchání vína ve sklence ulpívá na
stěnách sklenky krátký čas jakoby olejovitý prstenec, který posléze stéká a
vytváří gotickým oknům podobné obrazce. To se může stát i u vín vysoce
extraktivních s vyšším obsahem glycerolu. Vysoký obsah alkoholu může u
přírodních vín působit i neharmonicky. |
Nízkoalkoholické |
- má nižší obsah alkoholu v důsledku nedostatečného
prokvašení cukru ve vínech. V Německu se propaguje výroba nízkoalkoholických vín.
Tato vína musejí být však před stáčením do lahví stabilizována proti
kvasničným i jiným zákalům. Jinak jsou tato vína nestabilní a velmi rychle
octovatí. |
Ohnivé |
- (pálivé) je víno, které má větší množství
alkoholu v poměru k ostatním složkám. Případně u starších vín pálí aldehydy. |
- (opojné) je víno s vyšším obsahem alkoholu, který
harmonicky ladí s ostatními složkami vína. Je to jakostní víno s vyšším obsahem
extraktu. |
CHUŤ VÍNA PODLE OBSAHU KYSELIN |
Tvrdé |
- s vysokým obsahem kyselin, které vynikají nad ostatní
složky vína. |
Ostré |
- mladé víno, obsahujíc ještě větší množství
kysličníku uhličitého, který zvyšuje kyselost a působí na jazyku štiplavě. |
Hladké |
- obsah kyselin přizpůsoben ostatním složkám, takže
kyselina nijak nevyniká. |
Měkké |
- s nízkým obsahem kyselin, což se začíná pociťovat
nepříjemně. |
Fádní |
- obsah kyselin pokles tak, že se víno stalo
neharmonickým a nepobízí k pití. |
Škrablavé |
- vystihuje škrablavý a palčivý pocit v krku po požití
vína, které má vyšší obsah těkavých kyselin, hlavně kyseliny octové. |
Ocelové |
- víno má vysoký obsah kyseliny vinné a je velmi tvrdé.
|
OZNAČENÍ HARMONIE MEZI SLOŽKAMI VÍNA |
Rozbité |
- narušení souhry jednotlivých složek, které mohou být
ve vhodném poměru, ale po dopravě vína nebo po zásahu při školení či manipulaci s
vínem se přechodně jeví nesoulad. |
Drsné |
- některé mladé víno projevuje před vyzráním
nápadnou drsnost, která po vyzrání vína zcela zmizí. U červených vín označuje
tento výraz vyšší obsah tříslovin a zdrsňující pocit na jazyku. |
Živé |
- přírodní mladé víno ze severnějších oblastí,
obsahující dostatek extraktu i kyselin. Živost je způsobena i malým obsahem
kysličníku uhličitého. |
Tupé |
- čerstvě zasířená vína bývají tupá, protože
vyšší obsah volné kyseliny siřičité zastíní projev jednotlivých složek, které
nemůžeme řádně posoudit. |
Distingované |
- jemné víno, dokonale vyškolené, velmi dobrého původu
s harmonicky sladěnými složkami a v nejvyšším stadiu svého vývoje. |
Ploché |
- obsahuje málo složek, které by harmonii oživovaly,
většinou lehčí a nevhodně ošetřované víno, které ztratilo vůni i kyseliny. |
Jemné |
- příjemné víno, které však má všechny složky jen
nadechnuté a méně výrazné. |
Svěží |
- víno, jehož harmonie je zdůrazněna příjemně
působícími kyselinami, jejichž výraz podtrhuje menší obsah kysličníku
uhličitého. |
Řízné |
- harmonické víno s výraznějším působením jemných
kyselin a dostatečně plné chuti. |
Jadrné |
- extraktivní, řízně tvrdé, perspektivní ve vývoji. |
Pitelné |
- víno pobízející k pití svou příjemnou harmonií. |
Vyrovnané |
- (harmonické) může být víno lehké i plné, odrůdové
i typové. Je to víno, jehož složky aromatické, kyseliny, alkohol, extraktivní látky
i ostatní složky charakteru vyúsťují do správného vzájemného poměru, takže
vzbuzuje libý pocit na jazyku i po spolknutí. |
Pěkné |
- je lehčí, harmonické a příjemně aromatické víno. |
Dokonalé |
- je plné, harmonické, extraktivní a příjemně
aromatické víno. |
Elegantní nebo nervní |
- je plně vyzrálé, odrůdové víno s dokonalou
harmonií, výrazným odrůdovým charakterem, který však jemně zapadá do ostatních
složek a je zušlechtěn začínající láhvovou zralostí. |
Vyzrálé |
- je na vrcholu své jakosti, charakteristické svým
vyvinutým buketem. |
Dobře vyvinuté |
- má všechny znaky zralého vína, tedy jemný buket,
harmonickou chuť a je na vrcholu své jakosti, anebo má k němu velmi blízko. |
Hladké, hedvábné |
- plnější harmonické víno s vyšším obsahem
glycerolu, které při ochutnávání hladce klouže po jazyku. |
Hebké |
- je výraz pro jemná červená vína s nižší intenzitou
barvy, menším množstvím kyselin i tříslovin a láhvovou zralostí. |
Sametové |
- je výraz pro plná, vyzrálá červená vína s vyšší
barevnou intenzitou a s vyšším obsahem tříslovin, které se však během zrání na
láhvi přeměnily na výrazně plně působící složku vína. |
Šťavnaté |
- harmonie s výraznou, ale příjemnou kyselinou i
plností. Vzbuzuje vylučování slin. |
Harmonické |
- všechny složky souznějí, žádná nevyniká rušivě. |
Urozené, vznešené |
- víno z nejlepších poloh a odrůd révy vinné,
vyrobené z dobře vyzrálých hroznů. Je dokonale vyzrálé a vyznačuje se jemnou
vůní a chutí. Je plné a po napití doznívá dlouho nádherný dojem. Je to elegantní
víno s živým charakterem a velmi jemnými kyselinami. |
Noblesní |
- jakostní, plné a harmonické víno s jemnou chutí a
výrazným buketem. |
CELKOVÝ DOJEM |
Zvětralé |
- nadměrným provzdušněním se ztratí aromatické látky
a naruší se harmonie složek. |
Unavené |
- víno, které prošlo větším množstvím manipulací,
hlavně při odstraňování některé vady či nemoci, a ztratilo harmonii i pitelnost. |
Odumírající |
- víno ponechané delší dobu po dosažení zralosti v
láhvi. Je neharmonické, v chuti i ve vůni vyniká nepříjemně stařina a má také
příliš vysokou barvu. Jeho vývoj spěje k úplnému rozkladu v chuti i ve vůni. |
Němé |
- víno bez jiskry, u kterého lze těžko rozpoznat jeho
vlastnosti. Buď je nejakostní a tyto vlastnosti nemá, anebo bylo před hodnocením
příliš podchlazené a těkavé vonné i chuťové látky jsou "uzavřené" a
nemohou se uplatnit. |
Travnaté |
- je mladé víno z horších ročníků, které obsahuje
chlorofyl z nezralé třapiny. |
Tříslovité |
- je víno, v němž vynikají třísloviny nad ostatní
složky tak silně, že se projevují jako nepříjemná složka vína. |
Hořčina |
- bývá cítit ve vínech hlavně tenkrát, jestliže
hrozny vyzrávaly za velmi suchých podmínek. Většina muškátových vín hořkne při
stárnutí. |
Čisté |
- (přímočaré) je víno, které nese v čistém, ničím
nenarušeném odrůdovém tónu bez postranních vůní a chutí, které k projevu dané
odrůdy nepatří. |
Úzké |
- je víno vysoce reduktivní povahy, které nechává
vyniknout jen některé aromatické a chuťové látky a působí velmi sevřeným dojmem.
|
Zemité |
- výrazný tón stanovištních, hlavně půdních
podmínek ve vínech dané lokality. |
Široké |
- je víno, které nemá ani aromatické, ani chuťové
látky čisté, ale obsahuje kromě odrůdových látek i další, odrůdě cizí, více
či méně příjemné tóny v poněkud oxidativnějším podání. |
Výrazné |
- ve víně vynikají výrazně některé z jeho složek,
které pak blíže charakterizujeme: odrůdově výrazné, výrazné aróma, výrazná
láhvová zralost apod. |
Bohaté |
- ve víně vyniká většina složek výrazně, víno je
aromatické, extraktivní, vyzrálé. |
Kořenité |
- označení pro jakostní vína obsahující kořenité
látky, které zvyšují plnost a dlouhodobost vjemu. Nejčastěji se užívá u odrůdy
Tramín, ale objevuje se i u dobře vyzrálého Ryzlinku rýnského, případně
Sylvánského. |
Suché |
- je víno bez zbytků cukru chuťově postřehnutelných. |
Se zbytkem cukru |
- s postřehnutelnou sladkostí (staročesky: při lahodě).
|
|